
Tetovací jehly



(Teda může být, ale obvykle se používá „jehla“ složená alespoň ze 3 drobných jehliček, největší pak jsou spájené z třeba 30 jehel
).

Ano, je to tak, říkáme tomu jehla nebo cartridge, ale ve skutečnosti je to jehel několik
. Jsou ale tak maličké (průměr okolo 0,3 mm), že je potřeba jich spojit několik, aby na kůži zanechaly nějakou stopu.


Podle toho, do jakého tvaru je uspořádáme pak můžeme na kůži docílit různých efektů – podobně jako třeba v kaligrafii.

1) Linkovací jehly
(round linery): ty jsou uspořádané do kolečka s plným středem. Jak už napovídá jejich český překlad, ty se používají na tetování výrazných linek.

2) Stínovací jehly
(round shadery): Mají kulatý tvar, ale uprostřed mají otvor, kam si nasají barvu a jejich linka není tak „ostrá“. Používají se na stínování menších ploch nebo na „vybarvování“.

3) Ploché stínovací jehly
(flaty) jsou jehly doširoka uspořádané ve dvou řadách. Hodí se na vybarvování větších ploch a na stínování. Od dalšího typu se liší tím, že všechny jehly v obou řadách v jeden okamžik pronikají do stejné hloubky kůže.

4) Moje oblíbené: zahnuté magnum
(curved magnum): také doširoka uspořádané jehly ve 2 řadách, ale jehly na bocích jsou o něco kratší, než jehly uprostřed – jakoby do oblouku. Díky tomu tyto jehly vytváří krásné jemné stínování „do ztracena“.



Těmi „velkými“ to bolí míň
Nebo alespoň jsou ke kůži šetrnější. Skládají se sice ze spousty jehel, ale do kůže vám proniká vždy jen část, protože díky šířce jsou lépe rozprostřené.




